Jeden den surfaře v Čechách

Dnes byl spuštěn náš nový blog. Prosím sledujte jej, budeme se snažit přinášet vždy aktuální informace. Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.

Jeden den surfaře v Čechách

Po bídném létě, kdy téměř nefoukalo, konečně pořádná předpověď! V nárazech 15-20 m/s (tj. až 72 km/h) a ještě snesitelná teplota vody a vzduchu, letos možná poslední pořádný nářez! Každý, kdo má ruce a nohy, si udělá čas (za každou cenu!) a bude ve středu na vodě…

Předehra, úterý 30.9. 2008, 19.40 hod.

Předpověď je potvrzena 12 hodin před akcí ze tří zdrojů: windguru, wetteronline a Čhmú. To musí vyjít, přestože se fronta vlní. Rating windguru udává tři hvězdy, to snad bylo letos jen na jaře, když řádila Emma.

Předpověď ČHMÚ na středu 1.10. 2008:

Situace:

Přes naše území postupuje k východu frontální systém spojený s tlakovou

níží nad jižní Skandinávií, během dne nás bude ovlivňovat jeho zvlněná

studená fronta.

Počasí přes den:

Oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky.

Nejvyšší denní teploty 13 až 17 st., v 1000 m na horách kolem 10 st.C.

Čerstvý jihozápadní vítr 7 až 11 m/s, v nárazech a na horách 15 až 20 m/s, na

hřebenech hor až 25 m/s.

Předpověď windguru:

Start, středa 1.10. 2008

Okna ložnice máme situovaná na západ. Vítr přichází v noci a při meluzínové ukolébavce nemůžu pořádně spát. Nikdy nemůžu pořádně spát, když mám absťák a slyším vítr. Budím se brzo a jdu chystat ženě a dětem snídani. Následuje příprava oblečení: dlouhý neoprén 4/3 mm, neoprénové boty, čepice (mám několik variant), trapéz a také helma. Přemýšlím o vercajku, vezmu velké prkno 117 l, mám vzít také wave 80 l? Velké plachty jsem rozprodal, můžu vzít 6,7 – to bude asi moc, pak 5,5 a 4,5. Lepší vzít toho víc, než pak sedět na břehu a litovat, že nemám tu správnou velikost plachty…

V 7.45 vyprovázím staršího syna do školy, pak rvu věci do auta – jen nezapomenout nic důležitého! – a tradá do kanclu. Ještě že mám v popisu práce dnešní reportáž!

Maximum dne má být mezi 11 a 14 hod. Asi ve 12.30, až se jim podaří „uvolnit“ z jejich práce, přijíždějí Honza a Vašek. Máme sraz u surfshopu v Břevnově, kluci dokupují neoprénové boty a čelenku. Házíme vercajk pro 3 lidi do Vaškovy dodávky a vyrážíme. Míříme na Nechranice, do mekky windsurfingu pro většinu surfařů z Prahy, středních, západních i severních Čech.

Na vodu!

Polojasno cestou vystřídají šedočerné chuchvalce mraků nad Nechranicemi. Mraky a déšť věští zeslábnutí větru, což nám potvrzují šťastlivci, kteří dorazili před námi a mají za sebou dvě tři hodinky surfingu s malými plachtami 5,0 i 4,7. Stavím 5,5, Honza 5,3 a Vaška, který je mírně pokročilý ale zabejčený začátečník, vysíláme na vodu s velkým prknem a plachtou 4,0. Na koučování nebudeme mít čas a tak jediný pokyn zní: nenech se odfouknout na hráz!

Voda má asi 13, vzduch 15 C. Neberu si boty, otřepaná pravda říká, že jízda v botách je jako sex s ochranou. Bez bot člověk cítí sebemenší reakci prkna, nohy v poutkách zakoušejí maximální rozkoš!

Nechranice a jejich typické panorama

Lezu do vody, je studená ale ne ledová. Škrábu se na prkno, přichází poryv a vzápětí následuje první skluz a dostavuje se ten pocit, kvůli kterému tohle všechno podnikáme: je to směs adrenalinu z rychlého letu po rozvlněné hladině a maximální relaxace, při které vám vítr vyfouká starosti a stresy z hlavy a voda je odplaví... Problémy doma, v práci..? Teď ne! Když se míjíme s Honzou, řveme na sebe z čiré radosti jako malé děti. Na vodě je asi 30 lidí, očekával jsem větší účast, ale zima a další překážky asi některé odradily. Vidím i pár surfařek, kterým nevadilo překonat osobní nepohodlí, zimu a déšť, tak holky klobouk dolů!

Zabejčený začátečník Václav

Úroveň českého windsurfingu šla za posledních pár let hodně nahoru, u vody běžně vidíte borce dávat triky, které kdysi uměli dva tři jedinci. Honza pilně trénuje Volcano a Frontloop, já se jenom vozím a Vašek statečně bojuje s větrem v podmínkách, které rozhodně nejsou pro začátečníky. Asi po dvou hodinách vítr slábne, postupně jdeme z vody ven a dáváme si z termosky moje speciálně připravené maxi silné kafe oslazené kondenzovaným mlékem. To bodne! Rozkoš a euforie trvají i při balení vercajku, zatímco probíráme zážitky z jízdy a chválíme Vaška za jeho výkon. Prohlížím si chodidla, daní za maximální rozkoš jsou drobné řezné rány od sladkovodních mušlí, které se letos nějak přemnožily. Jsou velké asi jako nehet, ale pěkně ostré. Do příště se nohy zahojí, ale to už bude asi taková zima, že to bez neoprénových bot nepůjde. Nechranice, aloha!

Euforie po dnešní session!

Text a foto Jenda Šilhavý