Jak na vodní start?

To je otázka, kterou si často kladou středně pokročilí jezdci, kteří začínají jezdit ve skluzu na prknech s menším výtlakem. Podělíme se s vámi o naše zkušenosti – aneb jak to vidí Jenda?

Co se týče vodního startu, je tam pár technik a fíglů, které je potřeba nacvičit a znát.
1) naučit se "vodit" prkno v mělké vodě jen za ráhno (nebo s přední rukou na stěžni) tak, aby byl jezdec schopen ho nasměrovat do jakékoli pozice vůči větru (na zadobok, bok, mírně proti větru apod.). Nepostrkovat ho do požadované pozice rukou - případně jen zadní nohou položenou na prkně jako při plážovém startu.

2) naučit se dávkovat si vítr do plachty: ve slabém větru hodně, tzn. co nejvíce vztyčit oplachtění (fíglem je dát přední ruku na stěžeň pod ráhno, ev. druhou chytit plachtu za spodní lem a prodloužit tak páku, která bude jezdce na prkno zvedat), v silném méně: tzn. v silném se nenechat přetáhnout oplachtěním dopředu ke špičce prkna nebo vystřelit z vody přes prkno do závětří.

3) naučit se v hloubce plavat s prknem a oplachtěním a zvolit optimální cestu k vydolování plachty z vody nad hladinu. Nemá cenu manipulovat s oplachtěním ve vodě tak, abychom ho dostali do ideální polohy – je to příliš vysilující, proto pokročilí někdy dělají vodní start "ráhnem dopředu" a teprve po vystartování plachtu přehodí jako při halze (nebo toto přehození plachty můžete udělat ještě ve vodě, ale riskujete, že vám plachta spadne zpátky do vody) - ale to už je vyšší úroveň pokročilosti.
Základem vodního startu je dostat oplachtění do vzduchu, nechat ho podfouknout větrem. Toho nejsnáze dosáhnete, pokud budete plavat s oplachtěním proti větru (stěžeň kolmo na vítr), držet plachtu za stěžeň nad ráhnem a teprve po vydolování plachty z vody si přehmátnete na ráhno. V silném větru raději s přední rukou blíže stěžni. Také pozor na příliš rychlé nadzvednutí plachty proti větru, když je konec ráhna ještě ve vodě – plachta má pak tendenci nechat se zatlačit větrem zpět kolmo do vody. Plachtu můžete (musíte!) nadzvedávat za současného plavání proti větru! Protože po podfouknutí plachty větrem budete mít prkno špičkou přímo proti větru, musíte se opatrně vrátit do startovní polohy s prknem na boční vítr.

4) zvládnout aktivní techniku vodního startu, nebýt pasivní a čekat, až "mě to samo vytáhne". Často vidíte ve vodě nešťastníky, kteří mají plachtu nad vodou, nohy opřené o prkno a zatímco splouvají po větru, čekají, až je plachta vytáhne. To se může stát, pokud vítr zesílí, ale také se to poměrně dlouho stát nemusí. Fíglem je použít techniku z bodu 2 – ve slabém větru plachtu maximálně vztyčit, ev. zvýšit sílu páky chycením stěžně přední rukou a spodního lemu plachty zadní rukou. Obzvláště ve slabém větru se nesmí jezdec k ráhnu přitahovat – není to hrazda! Ruce musí zůstat napnuté!

Je jasné, že kromě popisu by více pomohlo pár názorných fotografií – protože momentálně nemáme žádné originální fotky k dispozici, pokusíme se je co nejdříve pořídit!